Homepage»Informace o počasí»Na podzim vznikají nejčastěji radiační mlhy

Na podzim vznikají nejčastěji radiační mlhy

Čtvrtek 10.října 2013 v 13:27h Přečteno: 5168 x

Říjen načal druhou třetinu meteorologického podzimu a přestože v tuto dobu panuje každý rok rozdílné počasí (pro zajímavost; během letošních
prvoříjnových dnů dosahovaly maximální teploty jen k 12°C, zatímco v roce 2011 v tuto dobu sahaly odpolední maxima až k 27°C), je opět nutné počítat s ranními mlhami, které patří k typickým jevům tohoto období.

Mlha je oblak, jehož základna sahá až na zemský povrch a snižuje viditelnost na méně než 1 km (pokud viditelnost přesahuje 1 km, nejedná se již o mlhu, ale o kouřmo). Stejně jako klasická oblaka ve vyšších vrstvách atmosféry i mlha vzniká kondenzací vodních par, avšak v tomto případě v přízemní vrstvě vzduchu. Zároveň musí teplota vzduchu poklesnout na teplotu rosného bodu.

Rosný bod zde označuje teplotu, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100%) a klesne-li teplota vzduchu pod teplotu rosného bodu, začnou vodní páry obsažené ve vzduchu kondenzovat a dojde tak ke vzniku mlhy. Vzduch může za určité teploty obsahovat jen určité množství vodních par. Čím je však vzduch teplejší, tím více dokáže udržet vodních par, aniž by došlo k jejich zkapalnění a naopak. I to je důvodem, proč jsou mlhy charakterickým jevem chladnějšího období roku. Dalším aspektem je to, že narozdíl od letních měsíců již slunce během podzimu a zimy tolik neprohřívá vzduch a tak během noci teploty klesají mnohem rychleji a mnohem níž (častěji tak dochází k dosažení rosného bodu a tím ke vzniku mlhy).

Existuje několik typů mlhy, avšak tím nejběžnějším je tzv. radiační mlha. Radiační mlha vzniká především během jasného a klidného počasí v následku ochlazování vzduchu, který přiléhá k zemskému povrchu. Zemský povrch (resp. podloží) se důsledkem vyzařování ochlazuje a při poklesu teploty na hodnotu rosného bodu dochází ke kondenzaci vodních par a tím ke vzniku mlhy. Pro její vznik je však potřebné ideální proudění vzduchu, jež dosahuje maximální
rychlosti 3 m/s. Při rychlejším proudění by se totiž přízemní vzduch promíchával s vyššími vrstvami vzduchu a nedošlo by tak k jeho dostatečnému ochlazení.

Během podzimu a zimy se radiační mlha v závislosti na dalších meteorologických jevech často udržuje po celé dny a nebo se také přeměňuje na oblačnost typu
Stratus (se základnou několika set metrů nad zemí).

Nejznámější mlha

Začátkem prosince roku 1952 zasáhla Velkou Británii a především Londýn vlna velmi studeného vzduchu, následkem čehož byla mnohem větší spotřeba uhlí k vytápění domů a s tím spojená větší produkce kouře z tohoto spalování. Vpád velmi studeného vzduchu společně s dalšími meteorologickými jevy však vedl ke vzniku velmi husté mlhy, jež na několik dní zcela pohltila Londýn a která zadržovala kouř produkovaný spalovaním uhlí. V důsledku toho se nakonec vytvořil velmi silný a jedovatý smog, který šokoval celý svět a jenž uvedl v start ekologické pojímání.

Zdroj: Kamil Sojka.