Homepage»Informace o počasí»Rakousko zažilo druhou nejteplejší zimu za dobu 247 let

Rakousko zažilo druhou nejteplejší zimu za dobu 247 let

Sobota 1.března 2014 v 20:03h Přečteno: 2973 x

Teplé jihozápadní proudění nedovolující zimě se jakkoliv projevit nebylo tématem pouze u nás ale na většině evropského kontinentu. Teplý vzduch často proudil až na Špicberky, které leží severnímu pólu o několik tisíc kilomětrů blíže než Česká republika, přesto se tu ale mnohokrát dočkali denních teplot až okolo 5°C, tj. jako u nás. Souostroví ležící v Severním ledovém oceánu je sice pod vlivem teplého Golfského proudu, který tamní klima dost zmírňuje, letos ho ale výrazně podpořilo teplé vzdušné proudění. V Longyearbyenu, hlavním městě Špicberk (přes 2 000 obyvatel), se v zimě 2013/2014 teplota vzduchu v průměru pohybovala kolem -4.7°C, vloni průměrná hodnota činila -9.2°C, takže tu letos bylo mnohem tepleji.

Teplo bylo také v lyžaři oblíbeném Rakousku, odkud je od nás k Alpám nejblíže. Povrch této země je dosti hornatý, většina jeho území leží v horských oblastech. Zima byla kromě vysokých teplot také chudá na srážky, díky rozmístění tlakových útvarů se nad námi frontální systémy přicházejíci od západu/severozápadu rozpadaly a povrchovou vláhu (která nemá žádný vliv na podzemní vody) udržovaly díky častému inverzními charakteru počasí mlhy. I díky tomu jste v prosinci a lednu mohli namísto na lyže vyrazit do lesa na houby a dopřát si smaženici z čerstvých hub. Na východě území, kde bylo obecně tepleji, byly dokonce k vidění hřiby.

Na nedostatek srážek naopak vůbec netrpěl severozápad Evropy, zejména západní Francie a Britské ostrovy, kam tlakové níže přinášely kromě silného větru vydatné srážky. Například ve městě Plymouth na jihozápadě Anglie za celou zimu spadlo přes 530 mm srážek, tj. více než 530 litrů na m².

Srážky ale také často postupovaly z jihu, ty se ale u nás díky srážkovému stínu Alp vůbec neprojevily. Naopak v jižní části Rakouska – návětrné straně Alpského pohoří – ano. Díky vyšším teplotám se nicméně vydatného sněžení dočkaly až místa ležící ve výšších nadmořských výškách, jinde se jednalo spíše jen o déšť. I na rakouských svazích tak muselo být často užito umělého zasněžování.

 

V rakouském městě Villach (cca 60 000 obyvatel) ležícím na jihu Rakouska v nadmořské výšce 500 m.n.m. dosahovala výška sněhové pokrývky v maximech 65 cm, průměrná zimní hodnota činila +1.2°C. V loňském roce zde sice leželo podobné množství sněhu, zima ale byla teplotně o 2 stupně chladnější s průměrem -1.2°C. Teplejší klima panující od prosince do února bylo znatelné také ve městě Klagenfurt, jenž leží východně od Villachu. V loňské zimní sezoně se zde teploty v průměru pohybovaly okolo -2.0°C a výška sněhu zde v maximu dosáhla 48 cm (25.2.2013). Letošní průměrná hodnota činí +0.8°C a nejvíce sněhu tu bylo 31. ledna, a to 23 cm.

http://zamg.ac.at/Zdroj: zamg.ac.at

Ve Vídni na Boží hod naměřili 13.3°C, za celou zimu zde ležely nejvíce 2 cm sněhu (loni to bylo 30 cm). V Salzburgu na Boží hod zaznamenali až 19.1°C, nejvíce sněhu tu leželo na konci ledna (5 cm), v loňském roce tu na Boží hod bylo o 10 stupňů méně, tehdejší maximum činí 9.4°C.

Zdroj: Kamil Sojka.