Homepage»Novinky na webu»Jak přesunout lidi z aut na chodníky a do MHD

Jak přesunout lidi z aut na chodníky a do MHD

Čtvrtek 8.října 2020 v 14:57h Přečteno: 945 x

Mnoho lidí má vysněnou představu o rodině, práci a rodinném domě na venkově, s velkou zahradou, kde si mohou děti pokojně hrát a vyhnout se tak nástrahám velkoměsta. O tom, zda je lepší život ve městě nebo na venkově, má asi každý z nás vlastní názor, podle vlastních preferencí a očekávání. Podle statistik je však Evropa jedním z nejvíce urbanizovaných kontinentů, v městských oblastech žije až 80 procent obyvatel. Paradoxní je také to, že lidé často považují život na venkově za ekologičtější, což v konečném důsledku nemusí být vůbec pravda.


Auto využívá téměř každý

Podle dat z Eurostatu je auto nejčastěji využívaným dopravním prostředkem. V roce 2017 využívalo na dopravu vlastní auto až 83 procent obyvatel. Nejméně tomu bylo v Maďarsku (71 procent) a nejvíce v Litvě (90 procent). S tím zároveň souvisí i poměrně nízké procento využívání hromadné dopravy, autobusy využívalo v průměru 9 procent a vlaky jen 8 procent. V přepočtu kolik aut připadá na 1 000 obyvatel dané země z roku 2017 vede podle dat Eurostatu Lucembursko (676 aut na 1 000 obyvatel), dále pak Itálie (646 aut na 1 000 obyvatel) a v Kypru a Polsku (obě 629). Nejméně aut na 1 000 obyvatel pak registruje Rumunsko, Litva a Maďarsko.

 

Urbanizace nesnižuje počet aut

Navzdory silné urbanizaci a přesunu obyvatel do městských oblastí, hromadná doprava stále nedokáže u obyvatel Evropské unie dostatečně nahradit soukromé auto. Na rozhodování lidí mají podle analytiků vliv různé lokální faktory v jednotlivých zemích, jako jsou například dopravní infrastruktura, úroveň a cena veřejné dopravy, dopravní zácpy a v neposlední řadě množství nehod.

Společnost Compare The Market vypracovala studii, ve které na základě deseti zelených faktorů vybrala nejzelenější města v Evropě. Studie se zaměřovala na faktory jako kvalita života, znečištění ovzduší, množství cyklotras, počet hodin strávený v dopravních zácpách, procento obyvatel, které chodí do práce pěšky, na kole nebo MHD, množství CO2 vyprodukované jednou osobou či kvalita vody. Nejlepšího skóre v tomto případě dosáhla Vídeň, která má až 1 300 km cyklotras, vysokou kvalitu vody a až 83 procent obyvatel Vídně chodí do práce pěšky. V první trojici pak ještě skončilo švýcarské město Bern a finské Helsinky.

 

Ekologie a doprava

Klíčem k ekologičtějšímu způsobu života jsou jasně nastavená kritéria alespoň v dopravě - snížit počet aut, přesunout lidi na chodníky, cyklostezky či do MHD. Tyto kroky výrazně přispějí k uvolnění provozu ve městě, což povede ke snížení znečištění ovzduší a k menší produkci emisí. Ve všech 25 městech, které se nacházely ve studii, bylo klíčovým faktorem právě procento obyvatelů, které se přesouvají do práce jiným způsobem než autem. Další města, jak Stockholm, Kodaň, Oslo, Amsterdam se právě vyznačují vysokými procentuálními body v této kategorii, konkrétně nad 78 procent obyvatel.

Podle odborníků je však možné hledat kompromis v podobě elektromobilů. Aktuální trend v této oblasti podle nich naznačuje, že elektromobily začínají opětovně nabírat na síle a stále více se prosazují v automobilovém světě, což potvrzují i statistiky. Důležitou roli však v tomto případě hraje cena. Investice do elektromobilu je oproti auto se spalovacím motorem vyšší a dražší je také jeho pojištění.

Dalším faktorem kvality života, který by se neměl zanedbávat jsou dopravní zácpy. V těch lidé napříč Evropou stráví stovky hodin ročně.

Zdroj: Zdroj: Eurostat; Reuters.