Homepage»Novinky na webu»Supercelární bouře a squall line dne 15. 8. 2008

Supercelární bouře a squall line dne 15. 8. 2008

Úterý 23.září 2008 v 16:38h Přečteno: 6993 x

Přes střední Evropu postupovala od JZ výrazná výšková brázda spojená s mělkou přízemní cyklonou, jež se vytvořila na vlnícím se velmi ostrém frontálním rozhraní.

Teplotní kontrast v rámci této fronty dosahoval podle analýz hladiny 850hPa na některých místech až ke 20°C, což je na poměry střední Evropy poměrně nezvyklé. Zato postup fronty byl velmi pomalý a v severním závětří Alp na ní vznikaly jednotlivé frontální vlny. Před frontou, zejména pak v oblasti „teplých sektorů“ oněch vln, docházelo od J k přílivu velmi teplého a vlhkého, labilního vzduchu nad oblasti Moravy a Slovenska. Energie lability, CAPE, se měla podle předpovědí dostat na hodnoty kolem 1500J/kg. V rámci těchto vln docházelo v prostředí s výrazným střihem větru i ke stáčení směru větru s výškou, a tak k vytvoření podmínek vhodných pro tvorbu supercel. Hodnoty helicity byly na místní poměry nezvykle vysoké v řádu stovek J/kg, přičemž její značná část byla soustředěna právě ve spodních 1000m. I další parametry nasvědčovali možnému hromadnému výskytu tornád, zejména severně od Ostravy na Polském území. Hlavním rizikem bouří na našem území byla možnost mimořádně silných krupobití a downburstů, očekávat se daly i přívalové lijáky.

První bouře v rámci frontálního rozhraní začaly vznikat již v nočních hodinách v oblasti vysočiny. Od počátku některé buňky jevily znaky velmi dobré organizace bouře, pravděpodobně šlo o supercely a MCLS(multicely s lineárním vývojem). V časných ranních hodinách pak nastal prudký rozvoj konvekce prakticky v celé severní polovině Moravy. Přičemž zde některé bouře jevili již velmi výrazné supercelární znaky jako stáčení vpravo, výrazné trvání v podobě jedné velmi intenzivní buňky s trvale vysokým vertikálním profilem a stabilními hodnotami VIL. Rovněž byla pozorována výrazná rotace základny jedné z těchto buněk. Bouře však ještě během ranních hodin velmi rychle postoupily dále nad Polsko a příchod další frontální vlny na sebe nechal čekat až do odpoledních hodin. Teploty před frontou se na mnohých místech na Moravě a Slovensku šplhaly nad 30°C zatímco v Čechách, za frontou, panovalo nevábné počasí s trvalými vrstevnatými srážkami a teplotami o dobrých 15-20°C nižšími.

Příchod odpolední frontální vlny byl zpočátku slabší s velkou mírou vrstevnatých srážek. Až v oblasti střední Moravy a západu Slovenska začal vývoj výrazné squall line v rámci studené fronty této vlny, přičemž poblíž vrcholu této vlny, nad Jeseníky nastal vývoj výrazných izolovaných buněk opět s velmi pravděpodobnou supercelulární povahou, jež postupovali opět jako první vlna supercen do Polska. Squall line nad Moravou a Slovenskem dále mohutněla zejména ve své jižní okrajové části. Tato výrazná bouřková buňka, stejně jako další, jež se vytvořila v oblasti Martinu, jevili rovnež známky možné supercelární povahy. Supercelou, a to klasickou, byla i radarově poměrně málo výrazná buňka, která vznikla na postupujícím frontálním rozhraní západně od Břeclavi. Na podrobnější určení toho, která přesně buňka ještě byla supercelou, a která „pouze“ MCLS, bohužel nemáme potřebná data a takový rozbor by zřejmě ani neměl valný význam.

Třetí vlna přišla v pozdních večerních hodinách, zasáhla zejména JV a V kraj Moravy a Z Slovenska. Byla uzavřena výraznou bouřkovou buňkou, pravděpodobně HP supercelou, na kterou stejně jako na před ní postupující buňky, navazovala mohutná vrstevnatá složka srážek nad rozsáhlou částí ČR. Tato vlna není ale patrná na přízemních mapách se zákresy jednotlivých stanic, jelikož při zemi se již nacházel outflow z předešlých bouřek. Na horním okraji této rozlévající se bubliny chladnějšího vzduchu se vytvořila výrazná inverzní oblačnost v podobě Sc, jež spolu s chladným větrem od Z až SZ vytvářely klamavý dojem, že je po všem. Příchozí bouře byly opět velmi silné a je velmi pravděpodobné, že některé z těchto buněk byly opět supercelami. Zejména pak poslední již zmíněná bouře v závěru této vlny, jež zasáhla 5cm kroupami okolí Trnavy a v Polsku, kus severně od hranic s Českem, průměr krup dosáhl dokonce až k 8cm. Za touto buňkou se při postupu přes Slovensko směrem k severu začala tvořit ještě další bouře, ta zpočátku nejevila žádné supercelární znaky ale při přechodu oblastí Trenčína se situace výrazně změnila. Na SV okraj Moravy již bouře dorazila s naprosto učebnicovými znaky mohutné HP supercely, pozorovatelnými dokonce i na veřejně dostupných datech kompozitní odrazivosti. Během jejího postupu nad Polsko se však nad J Moravu začala nasouvat čtvrtá a poslední frontální vln.

Její první bouřkou byla buňka, jež postupovala od Bratislavy k SSZ přes Přerov dále nad Jeseníky a nakonec až do Polska. Tato buňka je rovněž dalším velmi nadějným kandidátem na pravděpodobnou supercelu a to s největší pravděpodobností klasickou. Jí následující buňka, jež vznikla u Bratislavy a stála v čele další výrazné oblačnosti vrstevnatých srážek, se pak radarově jeví pravděpodobně jako HP supercela. Poslední výraznější bouře už tak nadějně ovšem nevypadá a spíše šlo o MCLS.

Závěrem bych rád dodal, že pro 100% určení supercelulární povahy bouře je nutné mít dopplerovská data radiální rychlosti, anebo kvalitní pozorování bouří přímo z terénu. U mnohých, zejména pak pozdějších bouřek, berte prosím určení supercela/MCLS spíše jako orientační, založené na pozorovatelných znacích chování na konvenčních radarových datech a odhadech na základě vlastních zkušeností. Tento den bude součástí připravované rozsáhlejší práce shrnující pozorovaný výskyt supercel v ČR, kde budou jednotlivé bouřkové bouřkové situacepodrobněji rozebrány.

Článek napsal David Rýva.

Více informací o bouřkách 15.srpna se dozvíte na bouřky.cz